27. ledna 2015

11. february 2015 at 21:26 | Killi |  Jednou větou
Navždycky už ten den, kdy jsem byla poprvé na koncertě Jarka Nohavici!!! A bylo to samozřejmě úplně skvělé. Protože, jak už všichni víte, můj Tom je úplně nejlepší, a tak dokázal sehnat lístky na jeden pražský koncert, i když všechny byly dlouho a beznadějně vyprodané během chvilky. A byl to opravdu nezapomenutelný zážitek. Písničky pana Nohavici tak nějak doprovázejí můj život od.. od vždy, co si pamatuju. Od malička nám táta hrál na kytaru našeho milovaného Darmoděje, v autě jsme měli dvě staré kazety a kamkoliv jsme jeli, Nohavica a Bláznivá Markéta a Kometa nás doprovázeli. Když ke mě a bráchovi přibyla naše malá sestřička, nejhranější deskou doma a kazetou v autě se stali Tři čuníci. Je to záznam z živého koncertu a já dodnes umím všechny písničky nazpaměť i s jeho hláškami a prupovídkami ("Rrrrrrrrrrrrrr! Intonovat, intonovat!") Když taťka vytáhl kytaru, Nohavicu nikdy neopomněl. Později se naučil hrát i brácha a ještě později i ségra a repertoár Jarynových písniček se nám ještě rozšířil. I když bylo všechno skvělé, když jsme něco slavili nebo jen tak seděli na zahradě, nebo když bylo zrovna doma všechno úplně nahovno v tom nejzku*venějším období, Nohavica se hrál vždy. V žádném z mých playlistů do sluchátek nikdy nechyběla aspoň jedna jeho písnička. S Tomem na naší první dovolené v Tatrách jsme se shodli, že Muzeum je jedna z našich oblíbených písniček. A z noční cesty z Rožmberku, kde jsme byli někdy v létě 2010 poprvé spolu na Kluse, si pamatuju tmu, strach ze srnek a Mám jizvu na rtu z rádia.
A tak, když začal hrát, bylo to jednoduše krásné. Asi druhá písnička byl náš rodinný nejoblíbenější Darmoděj, chtělo se mi brečet a měla jsem husí kůži, nedá se popsat, jaké to bylo.
Celý ten koncert se mi strašně vryl pod kůži. Jaryn je nejlepší a náš! :)


Killi
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.