29. dubna 2014

29. april 2014 at 19:27 | Killi
Aby mi připomněl duben/květen 2010, koupil si úplně stejnou vůni, jakou používal tenkrát <3; miluju ho a nemůžu se ho nabažit, a teď ještě o to víc.

Killi

Všechno je teď jako tenkrát, přesně se mi vrací ty pocity. Ta neuchopitelná obrovská a nekontrolovatelná změť pocitů, to jak se mi chtělo střídavě smát a střídavě plakat, jak jsme byla plná milionem butterflies, jak jsem si pomalu připouštěla, že se do něj zamilovávám, jak venku bylo krásně, hrálo se hokejové MS a byl majáles a my dva na něm, váleli se v trávě vedle sebe, já na něj nenápadně koukala, sváděla ho s lízátkem v puse a byla jsem malá a obyčejná a on jako by mě viděl úplně jinak, než celý zbytek světa. Hodiny jsme proseděli a qipu a každou chvíli mi zazvonila smska a občas mi zavolal a já mu to zvedala, i když telefonování nesnáším. A venku bylo krásně a ve sluchátkách nově objevený Klus. Vlastně mám pocit, že v těch prvních 3 měsících ani jeden den nepršelo, celé to období mám před očima zahalené v teplých tónech a sluníčkových paprscích a jedné velké záři. :))) A teď je to všechno taky takové. Musíme se učit, Lev Praha hraje finále KHL, zítra jdeme už po páté na majáles, venku je krásně a on voní jako tenkrát. A já ho pořád miluju. Kdyby mi někdo tehdy řekl, kde budu za 4 roky, zasmála bych se, s chutí. A kde jsem? Bydlíme spolu v Praze, začínáme páty rok (rozhodla jsem se, že se k tomu postavím statečně a už se tím číslem nenechám děsit), jsem Bc. a pracuju na inženýrovi, on je v posledním ročníku práv, máme práci, jezdíme na dovolené a na výlety, naše rodiny nás mají rády, máme společné přátelé, máme sexy motorku :D, máme svůj svět, ve kterém jsme MY a každý večer se k sobě vracíme a usináme přitulení k sobě. Jsem šťastná. A zamilovaná. Pořád to trvá. Protože mě rozesmívá, ochraňuje, cokoliv dokáže zařídit, sehnat, zjistit, stará se o mě a zajímám ho a můžu se s ním nomrálně bavit :D, chutná mu, když vařím, objímá mě, líbá mě tak, že přestávám dýchat a začínám vzdychat, tulí se ke mě a drží mě za ruku a vykládá mi, co dělá v práci, říká mi, že mi to sluší a tahá mě za vlasy, plánuje výlety a vozí mě bavorákem a lítá se mnou na motorce, poslouchá mě, miluje mě a já mu to věřím. :)

Takže co je mi do těch holek, co jsou z něj hotové, co mu píšou a chtějí, aby je vozil bavorákem, kupoval drinky a jezdil za nima na výlety a líbal je a blablabla? :D Nic. Protože já jsem JEHO. A možná jste v něčem lepší, možná nemám vaše oči, mozek, slovenštinu, průbojnost, ale já jsem já a vy nejste na mém místě. Vy toho o mě moc nevíte a já toho o vás vím hodně. A vy mi můžete jen závidět. :)))

Jsem (s ním) šťastná.

A za všechno může ta vůně. :)
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.