Salbutamol, paracetamol, loratadin, chlorpromazin, propofol a spol. SUCK.

4. june 2012 at 19:30 | Killi
A nebo spíš "Killi, you S-U-C-K!!!"


Protože je tento článek jen o škole, přijde mi vhodné, po 2 letech zase jednou používat iks-dé smajlíka (i když už mi to ani nejde přes prsty). xD

Neudělat zkoušku je nejvíc nejhorší pocit na světě.
Radši bych si stokrát oholila nohy Tomovou žiletkou a následně ji zapomněla položenou na vaně tak, aby to druhý den ráno zjistil. Radši bych snědla kilo rajčat ve stavu naprostého vědomí. Radši bych po sobě nechala v práci řvát jednoho arogantního klienta za druhým. Radši cokoliv jiného, než ten pocit, že jsem úplně blbá. Jako dneska.

Mám hloupý zvyk chodit na zkoušky aspoň o půl hodiny dřív, než začíná. Je to k ničemu, protože si na lavičce před učebnou/posluchárnou stejně téměř nic nezopakuju, natož se ještě něco naučím, protože se dokážu soustředit jen na to, jaká je mi zima, jak se mi třesou ruce a vystresujou mě všichni postupně přicházející spolužáci (tzn. vystresujou ještě víc, než jsem).
Už po přečtení otázek v zadání jsem na sebe naštvaná, protože jsem to čekala mnohem těžší, proto jsem se učila všechny ty težké syntézy a vzorce a totální pi*oviny. A protože jsem měla hlavu plnou těch hnusů, ty mnohem jednodušší věci jsem nebyla schopná z hlavy vydolovat. 100 minut marného snažení a rostoucí naštvanosti, že to nedám zrovna, když náhodou padne tak lehká varianta testu a navíc když dneska zkouší jen ten hodný, protože ten zlý trápí studenty u státnic. Achjo! Dneska jsem to prostě měla napsat, protože byla velká šance, že prolezu i zku*venou ústní. Příště už to sice možná napíšu, ale u ústní se mi ten kretén vysměje, protože to nebudu sypat z rukávu jako on, osmdesátiletý umírající děda, který to učí 50 let, za každým slovem se málem udusí smrtelným kašlem (kuřák! proč si na to něco nenasyntetizuje v laborce! asi mu to ve Spolaně nenarvali do mozku, když byl mladý!). Ruty šuty arizona.
Navíc stejně není čas opravit naše zbytečné písemky, když se daljí státnice, proto jsou výsledky až někdy odpoledne a ústní až ve čtyři. Lalala. Takže: je 11:00, výsledky budou v 15:00, to jsou 4 hodiny volna. Jupí, jedu se stresovat domů.

Po písemce jsem měla jasno, že jsem se nepropsala. Pocit marnosti. Jenže za ty 4 hodiny si to stihnete ještě věechno rozmyslet a vsugerovat si, že tam ty body najde, že bude hodný, že ocení aspoň tu myšlenku nebo snahu, pokus. Že 50 bodů ze 100 není tolik a že by to tam mohlo být. Že za tamten a tamten příklad bych mohla mít aspoň pár bodů. Aneb když na otázku, na čem se provádějí preklinické testy, napíšu že na buněčných strukturách, in vitro, na zvířatech, a pak na lidech (když PREklinické testy se dělají na ZVÍŘATECH, of course), tak si tu správnou možnost určitě vybere. xD
Bože můůůůj, to byla tak snadná písemka!
Ať je zase dnešek 8:50 a já vím, co tam bude. xD
Takže, mám pocit, že nějakým velkým štěstím to mám. Protože trošku opadne stres, dostanu hlad a dám si oběd. Pak se začnu opět probírat učením, vsugeruju si, že to teda asi mám a odpoledne mě čeká ústní zkouška, takže začnu být zase totálně ve stresu, žaludek si nevzpomíná, že měl hlad, takže chce, aby ten oběd okamžitě zmizel, protože odmítám zvracet, odchází to opačným směrem, což ale neznamená, že už se mi zvracet nechce. Idylka. xD
Do toho se mi z toho všeho chce brečet, takže abych se trochu uklidnila aspoň psychicky, začnu se ten den asi po stopadesáté modlit Zdrávas, protože to aspoň na 30 sekund pomáhá.
A pak je konečně čas se zase oblíknout a jít tam. Tudududuuu.
Přijdu, seznam visí na dveřích. První, čeho si všimnu je, že u jména je buď křížek nebo fajfka. U mého je fajfka, takže se začínám radovat z úspěšné písemky a zároveň propadat panice z ústní. Pak si ale všimnu, že to je jen odškrtnutí těch, co se dostavili/neodstavili na zkoušku. xD Výsledky jsou vedle. FAIL. Napřesdržku. Jdu domů.
Jsem v klidu, protože jsem si asi milionkrát řekla, že když to nedám, tak se nic nestane. Jenom se mi zhroutí plány na zbytek měsíce, musím posunout/přesunout/zrušit další zkoušky, změnit si směny v práci... Jenže na světě se dějou horší věci, lidé třeba zabíjejí své vlastní děti nebo 18letým hokejistům amputujou nohy nebo studenti nepostupujou do dalších ročníků a tak. (Já už prosím pěkně ve třeťáku jsem, kreditů mám dost. xD) Takže nebudu brečet, byl to jenom první pokus. Takže to vydržím asi 5 minut, než nastoupím do metra.

Pak přichází moje specialitka- bulení v metru. To opravdu jen tak někdo neumí a já bych to radši taky neuměla, ale bohužel, nemůžu to vůbec nijak ovládat. Prostě sedím, snažím se zhluboka dýchat, ale pak už jenom vidím, jak lidi odvrací pohledy a já cítím, jak mi ty ******* slzy tečou z očí a nenadělám nic. Boží. (Třikrát sláva voděodolným řasenkám.) Tak tak sedím v metru, nesnáším se, což mě rozesmutňuje ještě víc, a přichází další zlo- musím dát aspoň někomu vědět, že jsem totálně neschopná a nejhloupější na světě a nedala jsem to. Tak komu. Nejdřív mamce. Od té by se to případně mohla dozvědět babička, takže té psát nebudu. A vlastně už nikomu psát nrchci. Tom to třeba pochopí z toho, že se neozývám.
Další fáze je přijímat odpovědi na smsky. Vím,že ať v nich bude cokoliv (aneb 100% v nich bude, že to nevadí, že jsem stejně nejlepší a že mě milujou pořád stejně moc), tak mě to rozbrečí. Teda jako ještě víc. Konkrétně dneska třeba mamka neodpověděla nic, což je taky strašně potěšující, ale dobře mi tak. A Tom to nepochopil, tak jsem mu taky musela napsat, takže mě rozbrečela odpověď viz minulá závorka. xD***

Ke všemu, když neudělám zkoušku, tak se mi "neodblokuje" vystresovaný žaludek a nemůžu jíst/mít hlad, takže celé odpoledne ležím v posteli, cucám kolu, fňukám, tulím se k Tomovi* (který je nejlepší na světě; ještě že spolu bydlíme, tyhle stavy byly na koleji tisíckrát depresivnější.. a častější) a a všechno mě mrzí a hned řvu a strašně si přeju být chytrá a mám prostě den totálně naho*no.

Takže proto je úplně nejhorší pocit neudělat zkoušku. Bylo super si to po roce a půl zase připomenout!

A teď se omlouvám, ale maminka mi odpověděla, takže jdu brečet. xD

Na sto facek a úplně nejhloupější Killi

tak.

nesnáším slovenštinu xD

a tuhle písničku!!!:

 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Tlapka Tlapka | Web | 5. june 2012 at 9:49 | React

V podobném stavu budu asi pozítří po přijímačkách. Jenom škoda, že já ten náhradní pokus mít nebudu. :D
Podpora rodiny na mě funguje úplně stejně.  Po matuře jsem byla celou dobu v klidu, i před ní. A jak mě pak mamka objala, začala jsem brečet jak želva. A do hospody jsem přišla s většími kruhy pod očima než k matuře. :D
Jsem ráda, žes napsala, škoda jen, že to nebyly lepší zprávy. Ale příště už budou, věřím ti. :) Drž se  a hlavně už nebreč! A nebo breč, jestli ti to pomáhá... ;) /Řekla ta, která bude brečet kvůli přijímačkám, ať dopadnou jakkoli. :D/

2 kaczka kaczka | 5. june 2012 at 15:24 | React

kaaamo, k te zkousce ti rikat nic nebudu..jsou to hnusy, moc dobre to vim... budu ti drzet palce, protoze to dat musis! protoze jestli ne, tak bys musela posunout i dovolenou v bibione :D a tim padem i nase slavne kafe! :D a to bych ti neradila! :D jinak ta zelena a ten uvodni text jsou bozi, to se ti fakt povedlo! :) jooo a ta pisnicka, ta je opravdu desna :D (s)mej se a se na chemii! :)) bude lip, poradne se nadlabnete a nekam vypadnete, aspon provetras hlavu :)

3 Pája Pája | 5. june 2012 at 21:37 | React

A to už jsem ti chtěla napsat, ať sem zase něco napíšeš abych se dozvěděla jak se  máš!!!A je to tady prostě krááásnéééé! Zamilované!!! Úsměvavé!!! Veselé!!! A prostě celá ty!!! A nějaká zkouška, která se ti nepovedla napoprvé na tom nic nemění, že jsi chytrá, inteligentní a krásná!!!!! A navííííc AnděLOVE(a)!!! :))Nesmutni zlato!! Příště už tam žádné FAIL nebude!!!A toho zlého dědu tak ohromíš svými vědomostmi, že bude koukat (a možná chytne infarkt)!!Tak měj u sebe pytlík, když mu budeš muset dávat první pomoc!!!!!!Já chodím na zkoušky už 2 hodiny předem :D Já si to vždycky špatně načasuju :D Nebo jedou nějak rychle všechny busy a metra ? :D Chybíš mi!!!Tak papa a mnoho zdaru!!!:-*

4 Kamm Kamm | 9. june 2012 at 2:37 | React

Je to tu skutečně úžasné, ale jako urýpaná češtinářka jsem to kvůli své deformaci četla už nejen kvůli obsahu, ale i formě, a zjistila, že "čoz" je asi nějaký neologismus, který ještě neznám. :D

New comment

Be advised that this discussion is moderated. Every new comment has to be approved by owner of this blog before it is displayed.

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.