Now everything is new

2. june 2011 at 0:00 | Killi
Pokud vás někdy v budoucnosti čeká zkouška z fyziky za nechutných 7 kreditů (i když bych vám to ani trochu nepřála), máte velké štěstí, že čtete tento článek. Přináším vám totiž exkluzivní a osvědčený návod, jak na to. :D

I still don't know what you've done with me
A grown-up woman should never fall so easily...
:)))

1. Je středa, zkoušku dělám v úterý. Tisknu prezentace z 14 přednášek, osobně jsem byla maximálně na polovině z nich, protože jsem stejně nikdy ničemu nerozuměla a akorát se mi z toho chtělo brečet. Tak moc mě to vyčerpalo, že zbytek dne jsem strávila touláním po Praze a nakonec ještě kino s drahým.

2. Je čtvrtek, po přečtení první prezentace zjišťuju, že jsou na h*vno, takže si jedu koupit skripta. Zbytek dne jsem v práci a večer se válíme s miláčkem na břehu Vltavy, je horko, máme zmrzlinu a krmíme holuby mou pracovní svačinou.

3. Je pátek, jsem celý den v práci a v pět odpoledne odjíždím domů a beru s sebou i Toma, protože přece nebude přes víkend sám doma, když máma slouží. V práci a pak chvilku ve vlaku se dostávám k otázce 30/56, nepamatuju si však ani jednu z nich, jsem přesvědčená, že ty skripta jsou snad čínsky a chvilkami se cítím lehce zoufale. Rozhodně ale převládají pocity zamilovanosti, spokojenosti a šílenství. Jsme blázni, blbnem ve vlaku v prázdném kupé a chováme se jako by nám bylo tak čtrnáct. :D
Domů přijíždíme kolem deváté, kde všichni předáme taťkovi k narozeninám 127cm telku. :D Tom ji úspěšně vybral, mamka úspěšně objednala, dorazila v pátek odpoledne těsně před tím, než táta přijel z práce, pán z PPL ji naštěstí vezl nastojato :D, a taťka nakonec do poslední chvilky nevěřil, že v té krabici ta televize vážně je. :) 100% úspěšnost! A pak společná večeře a všichni jsme si zkusili, jaké to je hrát rally připojením na tu obří plazmu. :D Cenzura dřív, než jsme se dostali do sprchy, jsme prasata. :D A pak společné usínání a naprostá jistota, že nikdo není šťastnější než já.

4. Je sobota, celé dopoledne je zabito vstáváním, snídaní, zapojováním repráků k televizi (taťka s Tomem :D), chystáním oběda a podobně. Odpoledne se konečně jdeme učit, Komenský by z nás (ze mě! :D) měl radost, dojíždím otázky až do konce, je mi z toho nanic, protože nevím nic. Ale stačí se k němu chvilku tulit a všechno je hned fajn. V osm večer hrajeme velký turnaj na dobyvatel.cz, celá rodina. :D Notebook napojený na televizi, prožíváme to, řvem odpovědi, smějem se a všechno je skvělé. :) Končíme po hodině a půl na 77. míste z kolem 700 soutěžících, takže na sebe jsme fakt hrdí. :D Tom s tátou ještě koukají na fotbal, tak tam sedím s nimi, čučím do skript a přemýšlím, jestli je nudnější fotbal (když nehraje BANIK!!!) nebo fyzika. :D Postel, my, spinkat.

5. Neděle... :D Venku je konečně krásně. Učím se příklady na zkouškovou písemku, je to ta lehčí část, tak doufám, že v úterý napíšu aspoň to, když už u té ústní části nemám žádnou šanci. Tulíme se, mazlíme se, blbnem, hrajeme si na retardovaný pár takovým způsobem, že i ségra nechápe :D, perem se a nakonec bereme psa a vyrážíme do města na zmrzku. Večer opékáme venku, válíme se na dece, cvičíme psy (jednoho hlídáme babi)... Nedělní pohoda. :)
Usínám u filmu asi po půl minutě. :)

6. Pondělí, musíme do Prahy. Dopoledne se snažím ještě zařídit si občanku, výsledkem je bohužel jenom neúspěch a maximální nas*anost. :D Když já to prostě nemůžu pochopit. Mám prošlou občanku+změnu trvalého bydliště. Jenže nejdřív si musím nechat udělat novou občanku na starou adresu a až potom si zažádat o další občanku se změnou trvalého bydliště. Takže budu 3 týdnu čekat na občanku, kterou si tam potom zrovna nechají, protože při vyzvednutí zrovna zažádám o novou. :D Jako ještě teď zuřím, protože celkem to znamená, že cca 6 týdnů jsem bez občanky, pas taky nemám, takže nějaká dovolená v Itálii s Tomem hned po zkouškách je v háji, žejo. Tralá! a kdybych se třeba ještě vdala, tak mi tu občanku dělají natřikrát? :D Byrokracieeeee!
V jednu nám jede vlak, ve kterém se znova pokouším pročíst prezentace, trošilinku mi něco dává větší smysl, ale stejně jsem totálně ztracená. Svačina ve vlaku je na dalších 30 hodin mé poslední jídlo. Malinko nervy. :) V Praze se rozdělujeme, já na kolej, Tom na byt. Večer se soustředím ještě na příklady, v noci nemůžu spát, zvracela bych, kdyby bylo co. :D

7. Úterý. Krásný den, beru si sukni, páskové boty, v posluchárně jsem o 45 minut dřív a přicházím jako druhá. Vybírám si místo, snažím se něco naučit, ale už to nejde. V devět hodin písemka, nakonec mi to nepřijde tak těžké, docela si s tím vím rady. pak ale kudla do zad- původní plán byl, že pokud zvládnete písemku aspoň na 50%, na ústní jdete druhý den ke svému přednášejícímu; dozvídám se, že na ústní jdu ve 4 odpoledne a k asistentovi, od kterého jsem v únoru odešla ze cvik k jinému profesorovi, protože to byl strašný debil. Sakra! Ale nakonec se nějak vyhecuju, jdu do budovy B, sednu si do studovny a od 11 do 14 hodin čumím do skript, piju colu, chce se mi zvracet, brečet a umřít a všechno je špatně. Převlíkám se do kraťas, protože v sukni se to nedá vydržet, a je mi jedno, že je to málo kezkoušcevhodné oblečení. :D
Pak jdu zpátky do budovy A, najít místnost, kde by se měl vůbec ten pán nacházet. Zjišťuju, že je to v budově B, takže se zase vracím a úspěšně najdu jeho zašitý kabinet. Jsme tam tři. Dva kluci měli jít na řadu v 15 hodin, šli o půl čtvrté. Mě vzal dovnitř v pět a pak to začalo. 120 nekonečně dlouhých minut jen o fyzice. Zkoušel mě prostě dvě hodiny! Dvě hodiny si se mnou ten člověk chtěl povídat o fyzice. :D Se mnou! S blondýnou, která nemá na fyziku ani jednu jedinou mozkovou buňku. ano, bylo to vtipné. Většinu času to byl totiž jeho monolog a já jenom kývala hlavou, přitakávala, souhlasila a tvrdila, že tak jsem to přesně myslela. :D Opravdu náročné. jaké pak bylo nakonec překvapení (po takové době už jsem fakt ani nedoufala :D), že mi ještě oproti písemce zlepšil o stupeň známku a dal mi céčko! :D dala bych mu pusu, kdyby nebyl tak odporný a starý. :D A tak jsem nějakým zázrakem udělala zkoušku z fyziky a už na to opravdu nechci myslet, protože to byl nejhorší zážitek v životě.
Když jsem v sedm večer vypadla ze školy (kromě nás dvou tam už snad byl jenom vrátný :D), zavolala jsem Tomovi a domů a okamžitě jsem zamířila do McD, dala si BigMac menu a užívala si ten pocit.

A tak už jenom matika II. a mám prázdniny, není to krásné? A Tom zase dneska udělal TNH, takže nám ten společný víkend rozhodně prospěl. :)

A pokud stojíte ještě o největší novinky, tak jsem se celé odpoledne proválela s miláčkem v jeho rozkládající se posteli. Ataky jsem si třeba koupila tak hustokrutý šampón, že skoro čekám, že ze mě udělá sexy brunetku. A přestali vyrábět můj nejoblíběnější, nejověřejnější a nejlepší deodorant, takže jsem si musela koupit nějaký jiný, ale jsem zdrcená. Nesnáším změny věcí, které jsou prostě zaběhnuté, dané, jasné. Jako třeba když z potravin, kam jsme s tátou chodili nakupovat, když jsem ještě chodila do školky, a kde mi vždycky kupoval čokoládové kremáčky, udělali drogerii. To jsem rozdýchávala tak půl roku. :D Nebo když z večerky, kam jsme si chodili kupovat zmrzlinu a gumové hady (které nejím :D), udělali bar!!! Fuj! :)

Chci aby mi bylo pět a bych nemusela řešit zkoušky a bydlení v Praze a tak, protože je to všechno těžké a já na to nejsem dost dospělá. :) Ne, po roce vztahu spolu ještě nebudeme bydlet, proč to tolik lidí tak moc překvapuje? i když je pro mě představa toho, jak se každý den vracím k němu a jak se můžu každý večer přitulit je úplně nejvíc, co může být... tak strach z toho, že se to pokazí, že zmizí to naše kouzlo, že to prostě jenom uspěcháme, se nedá umlčet. Jsem snad jediná, komu společný bydlení po roce vztahu příjde prostě ještě moc? :) I když si nic jiného nepřeju víc, tak v tomhle prostě vyjímečně musím nechat pracovat i svůj ospalý mozek. A jsem šťastná, že to vidíme stejně.
Takže za rok. Jestli spolu ještě budem... Jakože budem, o tom nikdo nemůže pochybovat. Protože jestli neumřeli... :)

Jsem zamilovaná a on snad taky a je neuvěřitelné, co to s námi dělá a jak se to projevuje. :D Jooo, tyhle prázdniny budou vážně stát za to!

Tralalalalalááá, blééé, bláááá, brrm, brrrrrm, frrrr, pffff, tssss, vrrrr, chňaaaaachtpffffth. :D

V životě bych nevěřila, že se mě taková pohádka bude týkat, že budu něčí princeznou. A jsem. A jsem tak moc šťastná a tak moc zamilovaná a tak moc jeho... a ach, ach, ach. :) Mám v hlavě velkou spoustu cukrové vaty. :)

Ale vy prostě vůbec nic nemůžete pochopit, protože tohle nikdo nikdy nemůže zažít, to je jenom naše postižení. :)

Dobrou s kobrou!

nejKillinkovatější :)*
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 TNH TNH | 2. june 2011 at 10:22 | React

Pěkný čas přidání :-*

2 kaczka kaczka | 2. june 2011 at 22:35 | React

Ses dost dobra, kamo! Nechces treba doucovat jaska? :D a davat mu k tomu laboratorni cviceni aby "pochopil" lepe logiku veci? :D treba BANANEK-BANANEK :D ne, ses fakt borec...

3 Killi Killi | 2. june 2011 at 23:19 | React

bananek bananek :D :D vektorI! dobI! :D asi se mu zajdu pochlubit, jak daleko jsem to nakonec ve fyzice dotahla.. :D a treba mi nabidne nejake soukrome konzultace na jeho chalupe, mmm.. :D :D

4 *T.T.B.K* *T.T.B.K* | 4. june 2011 at 11:21 | React

wow jestli tě to potěší tak sem se hecl a DOČETL jsem to až do KONCE!!! :D kámo vy máte vážně doma 50 palcovou televizi??? :D ste blázni? já s k vám stěhuju :D:D:D jo a k té zkoušce congratulations ;P si borka jak c*p(babka stara:D):D:D

5 Jenny Jenny | Email | Web | 5. june 2011 at 14:18 | React

Tak to je konec. Tímto jsi překročila dimenzi dokonalosti :D Fyzika? Na výšce? NIKDY!!!! Ve třeťáku jsem měla tak tak a byla jsem za ni RÁDA :-D Jsem blond, mé technické znalosti jsou asi tak na minus a VÁŽNĚ z celé své duše nenávidím matiku, fyziku a chemii! Jestli něco z toho bude na výčce, jakože se vsadím, že nějaká sympatická zkouška z matiky určo, tak se jdu zabít! A tobě tleskám! o sis vysloužila můj veeeelký respekt sis'  :D Jen tak dál ;) A ne, nejsi jediná, mě celkově přijde bydlení s přítelem na výšce totální kravina, protože výška je o tom, že nikdy nevíš, co se může stát, a bydlet spolu po rozchodu další  měsíce, než si jeden z dvojice najde náhradní bydlení, to musí být fakt o hubu, takže ne, nikdy :D Ani kdybych byla milionkrát nejzamilovanější :D Takže máš moji plnou podporu ;)

6 Killi Killi | 5. june 2011 at 22:57 | React

TTBK: Kámo, neskutečně si toho vážím a je mi ctí, že jsem autorka jediného souvislého textu, který v životě přečteš! :D :D Stěhuj a makej! :D** Babka stara ještě nespí a puberta je samý zlý duch! :D

Jenn: Díky kámo! Sice ta varianta rozchodu je jediná, nad kterou jsem ani nezapřemýšlela, protože moje výška není o tom, že nevím, co se může stát, moje výška je to o tom, že sakra udělám bakaláře, a pak se budu vdávat.. :D :D Ne, fakt dík za pocit, že buď nejsem divná, nebo jsme minimálně dvě. :D Víš, že tě žeru!:)*

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.