Ak ťa v noci budia strašidelné sny... :)

24. september 2010 at 0:17 | Killi
Na to sa neumiera! :)

Mám za sebou dva týdny školy a stále ještě žiju, což by mohlo být považováno za docela dobré znamení. Kromě rýmy jsem ani neutrpěla vážnější újmy na zdraví, žádný Sparťan mi neozbil pusu, nikdo mě neznásilnil v Kunratickém lese, nespadla jsem ze schodů na Letné, teroristi v metru zatím taky nejsou k vidění a před jedoucí tramvaj jsem ještě taky nevběhla. Přesto jsem toho ale stihla docela dost.


  • Usnout 2x během jedné přednášky. Od matury jsem kafe neměla, asi je ten správný čas ho opět zařadit do programu.

  • Nezakopnout při imatrikulaci před děkanem, proděkanem a 200 spolužáky. A neříct "Přísahám." místo "Slibuji." Dopadlo to dobře, dostala jsem index a roztrhala jsem silonky.

  • Jíst během přednášky. Tajně, ale myslím, že to tam stejně nikdo neřeší.

  • Obědvat v menze. Trochu lepší gymplácká jídelna, ale je to levné a bez práce.

  • Nemít moc ráda svou spolubydlící. Smutný příběh.:D Já jsem si prostě jenom hrozně přála nedostat bordeláře, a proto bydlím se slečnou, co si postel za ty dva týdny ještě neustala asi ani jednou, brodíme se v jejim oblečení a pet lahvích a máme různě po pokoji nádobí od jídel, co si vařila během týdne. Asi je vegetariánka, protože jsem u ní v lednici neviděla nic jiného než sýry a pořád jí jenom těstoviny. A kouří. Snad co půl hodiny je na balkóně. Ale! Přes to všechno jsem jí dovolila používat mou rychlovarnou konvici, taková jsem hodná.

  • Nejít na přednášku. A radši jet domů o den dřív, hehe.

  • Jít do KFC místo do menzy. Ale to bylo ze začátku, když nás menza ještě děsila.

  • Přežít tělocvik. Už dvakrát. Zvolila jsem si fitball v domnění, že to bude pohodička, že dostanu povinné zápočty zadarmo a ještě udělám něco dobrého pro záda. Aha! Sklapovačky do tuctuctuc rytmu jsou fakt chuťovka, posilování všech svalů na těle a už po 20 minutách mít ten umírající pocit… S mou nulovou fyzičkou je to fakt tak trochu smutný příběh, naštěstí jsou tam ale všichni takoví, kteří stejně jako já čekali, že to bude nejmenší tělocvikové zlo. Dobře nám tak. A ten balón si asi stejně pořídím.

  • Vyjít z metra špatným východem. Milionkrát. Dneska třeba hned dvakrát, při přestupování na Florenci, a pak i na Palmovce. A to je teda extra smutný příběh, když tam jezdím pomalu tak často jako do školy.

  • Seznámit se s lidmi z mého studijního okruhu, hlavně s Kristýnkou. Moje nová pražská spřízněná duše, spolu se ztrácíme, když hledáme chodbu K, spolu se smějeme přednášejícím, spolu obědváme a spolu někdy jezdíme do školy a ze školy, když zrovna nejedeme každá za svým Tomem.:) Je z Přerova, takže se nemusíte bát, že začnu používat slova jako rejže a zejtra. Morava drží při sobě. :D A je tak malinká, že jí nemůžu říkat Kristýno.:)

  • Hrát piškvorky během přednášek. Ale to už byla velká krize, skoropředsmrt, a dvakrát jsem prohrála.

  • Přesvědčit několik spolužáků, aby se taky vykašlali na přednášku a já neměla morálně špatný pocit sama. Velmi barvitě jsem jim připomněla, že paní Berta přijde, zatáhne všechna okna a začne tříhodinový monolog svým hlasem, který zní, jako by už už měla umřít a vy jste neustále připraveni volat záchranku, než usnete.

  • Koupit si skripta. Při této příležitosti ještě musím jednou zmínit, že jsem hrozně hodná, protože jsem své na facku spolubydlící dovolila, aby si Toxikologii a ekologii okopírovala.

  • Dobrovolně odevzdat domácí úkol z matiky. Ten první. Ten druhý už jsem ale ani nedokončila.:D Ale v tomhle stylu nemíním pokračovat. Znovu jsem našla moje zodpovědné a pečlivé sklony, které byly pohřbeny těsně po maturitě, a docela mě to baví.

  • Říct do ticha správnou odpověď, když všichni ostatní mlčí. Třikrát!:D

  • Ztratit se ve škole. Milionkrát na druhou, ale naštěstí nikdy ne sama. To bych totiž asi vzdala úsilí a šla rovnou na metro.:D

  • Neztratit se ve škole a najít a zachránit ztracenou Kristýnku. Jednou.:) Máme stejně příšerný orientační smysl, já jsem jen měla tentokrát to štěstí, že jsem přišla o něco dřív.:D

  • Vypočítat příklad u tabule. A správně. Takže ten okamžik, kdy ze sebe udělám přede všemi debila, se zatím odsouvá.:D

  • Napsat bezvýznamné rozřazovací testy. Jen si to na nás zkouší, rozřazovat se budou prváci podle "výkonnosti" až od příštího roku.

  • Najít před školou svého nejskvělejšího čekajícího přítele.
    Jojojo, o tom jsem vždycky snila, hehe.:) Ale uznávám, že třeba když jsme se potkali na metru a našli se ve chvíli, kdy on jel po eskalátoru dolů a já v protisměru nahoru, to bylo taky moc kouzelné. :D

  • Přijít pozdě na přednášku. Mám problémy přijít do školy na osmou. V pondělí to dosáhlo vrcholu. :D

  • Nechat se zkontrolovat panem revizorem v metru. A jsem si jistá, že mě odchytil jen kvůli mému vyděšenému výrazu (přestože jsem platnou jízdenku samozřejmě měla :D). Na další revizory jsem se usmívala a nezastavili mě. Ani když jich bylo osm najednou v úzkém přestupovacím průchodu. Ale respekt!

  • Nenávidět trasu C od Chodova až po I.P. Pavlova kromě Vyšehradu. Zbožňovat Staroměstskou, Můstek, Náměstí republiky a Vyšehrad. Prostě jen tak. A Palmovku.

  • Běžet na autobus. Mám ráda "naše" řidiče, co nás vozí z metra na koleje, protože když vás vidí utíkat, vždycky počkají. A my jim za to hezky děkujeme.

  • Nepochopit systém v knihovně. Ale příští týden už se tam s K. doopravdy zaregistrujeme! :D Slíbily jsme si to.

  • Zablokovat menzu kvůli nefungujícímu isicu. Další ze smutných příběhů a co na tom, že to nebyla moje chyba. :D

  • Potkat na přednášce hezkého Peruánce. Dvakrát.:D A po druhé jsem dokonce seděla jen kousek od něj. Myslíte, že by mě nechal sáhnout si na ty jeho delší vlnité vlasy?:)

  • Podívat se na právnickou fakultu. Nádhera. Naprosto upřímně mě to nadchlo. Kam se moje VŠCHT hrabe, nikdy nebudu moct vytvářet tady-chodím-na-školu efekt.:)

  • Kritizovat metronom na Letné a užívat si romantiku. A vidět bígla, jak pije z fontánky a vááážně nechápat ty dvojičky v trávě na dece. :))

  • Projít celé Paladium skrz na skrz. Nekoupit a následně koupit si skvělé džíny. Mít depku z jejich velikosti, připadat si odporně po každém pohledu do zrcadla. Zkazit si náladu. Ale ještě tak dva týdny a budu si kupovat oblečení v nadměrných velikostech. Stává se ze mě mamut.

  • Mít nejkrásnější boty z celé Prahy.!!!

  • Dělat s Andělem palačinky s banánem a jogurtem k večeři. A pak nemám vážit dvěstě kilo. Ale když…MŇAM!

  • Jít na hokej do O2 Areny, řvát "HC Motor to jsme myyy!" přímo v kotli budějovických fanoušků a užít si chuť vítězství. A skvělou zmrzlinu. Šeptat "Fuuuj!" směrem ke každému slávistovi a obcházet O2 arenu dokola.

  • Zažít TO.

  • Posílat si s Kristýnkou smsky během přednášek. Když jsem přišla pozdě, a tak jsme se na matiku nenašly.:D

  • Cítit se poloviční bez NKS. Skoro pořád. Chybí mi. Potřebuju jí všechno říct, postěžovat si, popsat novinky, slyšet její novinky, smát se s ní a prostě ta naše vzájemná empatie…

  • Mít silnou potřebu jet do Šenova. Tak tohle přání si tenhle víkend splním. Hurá!

  • Chtít psa v Praze. Máme na pokoji tolik místa a v Praze je vůbec tolik prostoru… chybí mi procházky bez cíle, koukání na hvězdy během večerních venčení, nemluvící kamarád. Já psa potřebuju.:) Ale ani jeden z těch mých by tam šťastný nebyl, tak až jednou, za pár let, třeba, hmmm. :)

  • A tak dále.
Až na ty hodiny strávené ve vlaku kvůli neustálého cestování mě to zatím dost baví. Učení ještě taky není náročné, třeba v chemických výpočtech se dost nudím , protože na gymplu jsme počítalio dost složitjší věci. V matice se snad ještě pořád držím a vím. A v anorganické chemii se bavíme, protože máme strašně vtipného pana profesora docenta doktora nevim-jak-je-máme-vlastně-oslovovat. Biola bude boj a toxikologie nám pořád odpadá, tak jsme ji ještě neměli. A výpočetní technika? Učili jsme se kopírovat složky a vkládat obrázky do wordu. Haha. :D

Tak já nevim. Zatím je to dost dobrý, tak si to užívám a uvidíme třeba za měsíc.:)

Každopádně jsem už pár měsíců tak šťastná, že v okruhu 400 km není žádný volný prostor pro negativní energie. A ještě chvilku v tomhle stavu klidně vydržím... :)

Killi*
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 fallen fallen | Web | 24. september 2010 at 6:02 | React

A teď sem bude chtít každej...
:-)

2 kaczka kaczka | 25. september 2010 at 9:08 | React

kaamo :) uzivej si to :) strasne ti to preju :) aa treba pristi rok, kdo viii :D

3 Pavlínka Pavlínka | Web | 25. september 2010 at 16:45 | React

Tý jo si úplná šikula,že to zatím takhle zvládáš. Držím palečky Klárčo.

4 Killi Killi | 25. september 2010 at 19:00 | React

Kačka: Dekuju... :)No jisteze, cekam tam na tebe, kaamo!:)

Pája: Když na to nejsem sama, tak to jde samo.:) Děkuju!!*

5 Jenny Jenny | Email | Web | 27. september 2010 at 0:34 | React

Uuu, já chci taky :D Možná, že se na "vejšku" (:D) přece jen těším. A jsem ráda za tvou moravskou přítelkyni, protože by mě asi zabylo, kdybys zabředla do toho pražského dialektu:D
Bod Zažít TO... Hmm... :D
Hey! Ve středu jedeme do Prahy! A ty jsi v Praze! :D

6 Killi Killi | 27. september 2010 at 21:52 | React

Neboj, slova jako rejže a zejtra (a vejška :D) jdou zcela mimo mě.:D
Nojo, tobě aby se zrovna TO nelíbilo... :D Doufám, že patřičně závidíš, sestřičko.:D
Hey! To je super!!! To bychom se mohly potkat! :D

7 Jenny Jenny | Email | Web | 28. september 2010 at 18:28 | React

Závidím, ale ne tolik, jako si myslíš :D Pokud si vzpomeneš, tak v pátek jsi mě totiž viděla s mým NOVÝM PŘÍTELEM, haaa :D Takže sestřičko, drž palce, ať to vydrží minimálně až dojde na TO :D;)
Hey! To bysme mohly! Jedem už zítra! :D

8 Killi Killi | 28. september 2010 at 19:02 | React

Jenn: A nemohla si neco naznacit, abych si ho lip prohlidla, zeee?:D A ja jsem si rikala, ze vypadas nejak moc vesele na to, ze za chvilku maturujes...:D:D Doprdeleee (pardon, EMOCE!:D),preju ti to jak nikomu!:) Myslim, ze ted jsi na rade s clankem ty, a chci vsechny detaily!:)*
Hey! Akorat ja tu mozna uz ve ctvrtek nebudu.:D Kde mate ubytovani? At vim, na jakych zastavkach v metru po vas koukat.:))

9 Morf Morf | 30. september 2010 at 20:04 | React

Rika se potkali jsme se V metru a ne NA metru, to je strasny ! :P

ps: Kdy mi das muj dres?

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.