Dva proti světu

25. june 2010 at 1:50 | Killi
Už pár hodin třídím myšlenky na ty zveřejnitelné a na ty nezveřejnitelné a marně přemýšlím, jak to udělat, aby měl ten článek pak víc než jednu větu.

Chrochrochro.


Možná si pamatujete tohle. A možná jste pochopili, že navzdory těm kilometrům má modroočko stále svého Anděla. Takže pokračování ve Valmezu. Bude to.. moje, subjektivní, uvzdychané a tak. Bez odstupu, bez nadhledu. 
Asi všechno nepochopíte a třeba toho pochopíte opravdu hodně málo, ale o to trošku taky jde, žejo.
*povinně ;)
Na plagáte palmový raj
Všetko je fajn, všetko je naj!

Je docela těžké vymyslet, jak to pojmout z časového hlediska tak, aby nevznikl zbytečný chaos (:D). A ještě, když vám šest dnů splývá do jednoho velkého celku... Takže nejjednodušší bude rozdělení na tři hlavní úseky. Začátek, střed, konec.

Začátek
Jsem organizačně velice schopná, takže i přes to, že vím měsíc dopředu, kdy přijede, většinu úklidu si nechám až na ten den. V pátek máme maturák, což znamená mnoho alkoholu, mnoho zážitků a špatný sobotní stav. Takže musím být hodná! Taky že jo a posledního panáka si dávám kolem půl dvanácté. Navíc nesmím mít zbytkáč, protože mě čeká druhý den jízda autem na vlakové nádraží. Doma jsem kolem třetí ráno a vstávání v devět (budík zvonil v osm, ale to nešlo) nebylo až tak bezproblémové, jak bych si přála. Nevadí. Nemám hlad, nemám žízeň, původně jsem neměla ani strach, ale několik povzbudivývh vzkazů z už jedoucího vlaku mě docela hezky rozhodilo. Nestíhám, ale to se dalo čekat. Na úklid jsem docela hrdá, i když byl jen povrchový (otevři skříň a vypadne na tebe bordel neuvěřitelných rozměrů), ale když končím, mám necelou půl hodinu. Sprcha se protáhla, sakra. Bezradně stojím u zrcadla. Nevím, co si oblíknout. Děsí mě auto v garáži. Pocit, že se rozbrečím, když si vzpomenu, že nemám vytrhané obočí. A mamka si odvezla moje nejoblíbenější džíny. A mám šílený hlad. A nemám čas! Tak jo, musím jet. Vlak má přijet asi za tři minuty, mě bude cesta trvat minimálně dvacet minut. Počká...
Boty, pohled do zrcadla, povzdech, beru klíče od domu, vycházím před dům. Plánuju, jak vycouvám, kam až dojedu, jak se vytočím, jak se rozjedu, strach, blablabla... Vracím se odhodlaně domů pro klíče od auta. A sakra. Kde jsou klíče od auta?! Prohledání celého domu, zoufalé smsky našim do Chorvatska, stres jak prase. Nemám klíče. Přichází plán bé. 
Děkuju za to, že inteligentní studenti práv dokážou sami vystoupit z vlaku, vyjít před vlakové nádraží, nastoupit do MHD, koupit si lístek u řidiče a dojet až skoro před náš dům téměř bez pomoci a s třiceti zavazadly.
Tomu, že si mamka odveze klíče od auta s sebou na dovolenou i přes to, že na můj poslední dotaz před odjezdem "Kde jsou klíče od auta?" odpoví "Tam jako vždycky a máte tam plnou nádrž.", se nedá říct jinak než vysoce pozitivní start. Díky, mami!
Ale stejně jsem zpětně snad i ráda, že jsme to auto neměli... :)

Střed
Jedno velké nepopsatelno. Velká postel. Moc měkká, moc krátká, zhýčkaní pražáci, co musí spát do úhlopříčky! Já jsem spokojená! :D Snídaně ve dvanáct. Obývák, puštěná televize, už vím, jaký má rád čaj a že sní k jednomu rohlíku půlku ramy. :D A chutnají mu jogurty z naší mlékárny. Malinové, pamatovat si to! :) Oběd v pět. Místo je různé. V obýváku, v posteli nebo na zahradě. Večeře kolem desáté. V posteli nebo na zahradě. A jinak čokoláda, čokopiškoty, bonbony, lipo, marlenka a podobně... plus my plus postel plus film (...:D). Mmm. Prý mrkev a po páté nejím! :D Jsem práskač. :) Naše superluxusní trouba, co dělá hranolky hodinu a ještě nejsou. Je mi to jedno, mám hlad, neasi, a kečup, který jsme ukradli babičce, spasí všechno, takže kde je problém? :D K vánocům chci teflonovou pánev. A ano, opravdu jsem nevařila nic jiného než čaj, protože Tomášek je ššššikovný! :D* Největší kouzlo je, když si oba dáme Míšu a oba máme výherní dřívko. 
Babička nám taky dala zabrat. Obědy v krabičkách od másla, neuvěřitelná schopnost procpat se dovnitř, "Babii, já ještě spím, víš."-"To nevadí, já si jenom vezmu...aha, ty tu máš návštěvu, dobrý den, já jsem jenom babička." xD A zvuk zvonku v nejnevhodnější dobu. Plížení se ze zahrady domů, aby nás neviděla, ach, díky babi!
Bezchybný výběr filmů. Alias řekněte o nečem, kde slečně amputujou nohu a její expřítel jí místo ní nasadí kulomet, že je to super film.. :D Když sebevrah skočí z okna a nezabije se, myslíte, že při druhém pokusu opět skočí z okna? :D A kdo by si pomyslel, že mě něco bude zajímat víc než sexy pohled Roberta Pattisona na obrazovce? :) Dopoledne se nevěřícně smějem šestnáctkám z UK na české MTV a dvakrát obědváme u Kroku za krokem, jůů. A Óčko nám zahrálo Parachute (a my se mezi slovy líbali,ach), jednou jsme to dopracovali (...:D) až k hip hopu a Kuba posílá inzerátové smsky? :D 
Nakupování v Jednotě, pohledy těch lidí, vrrr. Záviďtemivšichni. Toulání se městem. S žiletkami v kapse. :D Snaha sehnat Frisco, ale chybí nám k tomu auto a Vietnamci nám místo toho nabízejí mlíko, haha. :D K Číňanům pro nudle, pak domů a jíst na zahradě, s výhledem na pavučiny, první letní den... Romantika! A překvapení, že nejen nebudu ujídat jeho porci, ale dokonce mu přenechám část té svoji.
Dům číslo dvě, lavička, město, milion lidí z gymplu včetně fyzikáře. Konečně hezké počasí! Chtěla bych číst myšlenky toho číšníka, když si pan právník objedná cappucino. :D Rozhodně by měly souvislost s tou zlomenou sušenkou! :D Ale já se cítím nejdrsněji, vedle něj a se zrcadlovkou na stole. A celý svět mi leží u nohou? :) 
Mám ráda lidi, co mají rádi mé psy. Mám ráda lidi, co mi automaticky berou vodítko z ruky. Mám ráda lidi, co si při odjezdu neříkají, že budou mít od psů konečně klid, ale co řeknou, že chtějí taky psa. Okruh těchto lidí je VELMI úzký. :) Agility trénink, uff. A nějaká snaha pobavit se na můj účet nebo cože? Tss. :)
Zjištění, že mám problém dostat se na povel z postele a přenáším ho na ostatní, bohužel jen do určité míry. Musíme na trénink, musíš do sprchy, musíme do obchodu, musíme se najíst. :D Ale pak jsme jednou nic nemuseli a bylo to snad nejlepší, aha! :D (!:D*)
Napíšeme jí komentář? aneb mohlabychteďbýthodnězlákdybychchtělaalenechci. 
Asi poprvé pocit, že mám navrch.
Cítit tu vůni, kdykoliv chci. Smích má nový rozměr. Probouzet se spolu, o půl čtvrté nebo v deset, vždyť je to jedno. Ten fascinovaný pohled... :)

"Já mám hlad."

"Ty nejíš to želé?"
-"Ne. To ti dám."
"To je tvoje nejlepší vlastnost!" 

"Co po mně ještě chceš? Omluvenku do školy?"

"Já mám tolik světlých chvilek, že jsem úplnej albín."

"Neříkej mi holčičko!"
-"Já jsem ti řek holčičko, vole?"

"Trubko."
-"Debile."

Král Jelimán a tak dááále, to je dobřeee, ty jsi ššššikovný, na plagáte palmový ráj, I don't need a parachute, potencionální potence, viď, monolog s Axem.
Ta chvilka, kdy oba zaklapneme notebooky, položíme je na zem a...
Zlatá mládež? :D

Nemocný pes. A kontrast jeho geniality a mojí debility, když on je úspěšně ve druhém ročníku a já... nikde. 

Koušu! :) A miluju ten dres. Prosím, můžu v něm být pohřbená? :D

Konec
Čtvrtek. Poslední ráno, poslední snídaně. O deset minut dřív na autobusové zastávce, ale hlavně, že to máme od domu třicet sekund. :D Zájezd důchodců. Hraje na mě stres z vlakového nadraží, ale jízdenku si kouppí s typicky pražáckým sebevědomím v hlase! :D Asi patnáct minut na nádraží. Všechno naposled. A pak už přijede Košičan a sežere mi ho.
Zvláštní skla, nevidím dovnitř, takže intuitivně sleduju žluté tričko. Koukám a začínám si zase uvědomovat to prázdno, co mi zůstalo. A už bulím, takže sluneční brýle na oči... zamávat odjíždějícímu vlaku, nevidím nic. A sama domů.  Je mi zima zevnitř. Bílý Nestea Vitao za dvacet devět korun. Vypiju třetinu na ex, než mě zastaví bolest v krku. Sakra, to je fakt ledový. Uklidnit se!
Zastávka v DM pro šampon. Uvažování, jestli mám hlad... ale asi ne. 
A doma prázdno. A nostalgie u hloupostí, třeba u zapomenutého bonbonu pod polštářem. A hrníčku od snídaně. A dres vonící Esplosivem je citová vražda.

Z posledních pocitů poskládat ještě jednu úžasnou chvíli? Nene, nebyly poslední!
Čas už zase běží pomalu, ale... Všetko práve začíná?

A co jsme, fejsbůku? Ve vztahu, ve volném vztahu, ovdovělí, zasnoubení, je to složité? 

Víš, co vznikne, když shrnu všechny slova, doteky, polibky, rozhovory a úsměvy? Jednoduché Chybíš mi.

Nádherné dny. A noci. A ještě chvilku a mohli jsme v tom nepořádku plavat. :)

A tisíc bodů pro Nebelvír za přežití v domě, kde všechno (ne)funguje stylem za-chvilku-se-stejně-budeme-stěhovat. :D

Chytit se a nikdy nepustit.
Potřebuju se tě nadechnout. :)

Děkuju.*

Killinková

Aby byl článek úplný, za každou větu si doplňte slovo CENZURA a představte si pod tím co chcete. ;D

-padám únavou, zredukováno to bude zítra-


t*
k*
my*
psi*
autorem fotek je pan Nikon :)

 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Jenny Jenny | Email | Web | 25. june 2010 at 2:26 | React

A sakra:D Závist:D Částečná:D Omezuju to :D Nět co dodat, jednodušší by to bylo na facebooku. Takže můžu říct jen *líbí se mi* ! ;)

2 Terez Terez | Web | 27. june 2010 at 18:59 | React

To je láska :). Krásné.

3 wwwholka wwwholka | Web | 27. june 2010 at 20:07 | React

Strašně moc Ti to přeju! A zdravím mamuty.:D:D

4 Morf Morf | 27. june 2010 at 21:32 | React

Jeee, krasny, uzasne napsany !! Jsem uprimne fascinovanej tim jak a s jakou lehkosti zpracujes emoce, zazitky do slov, vet, opravdu pecka ! A jeste jsme se sice nepotkali, ale myslim, ze by bylo na case - potrebovali bychom nejaky navod na zkroceni zleho pravnika ! :D

5 fallen fallen | 27. june 2010 at 21:50 | React

obavam se, ze nektere krotitelske metody by nefungovaly spravne kdybys je pouzival ty :-))

6 Killi Killi | 27. june 2010 at 23:29 | React

Dekuju, damy. :)

morf: Uz jsem se bala, ze budu o tvuj komentar tentokrat ochuzena!:D Dekuju, dekuju. Nemuzu se dockat, az poznam slavneho morfa! :D A navod na zkroceni zleho pravnika vymenim za dres!! :D

fallen: prase! :D

7 hAjPR hAjPR | Web | 28. june 2010 at 9:47 | React

Můžu, můžu? Já chci taky...taky...okomentovat. Killi, líbí se mi to. Líbí se mi i ten článek. Líbíte se mi oba, i když ty o trochu víc. Bude mi líbit, když se budete líbit dál, protože bez líbení není ten život úplně tak plný, řekl bych. Hodně štěstí a krásné léto přeje přející Hajpr.

8 Killi Killi | 28. june 2010 at 22:18 | React

Jéé, to je hezky poeticky milé. :) (Nejhezčí samozřejmě je, že já se líbím víc! O trochu. :D) Díky díky, Kubo!:)

9 alenka15987788 alenka15987788 | Web | 10. september 2010 at 11:11 | React

hezky to tu mas [:D]

10 alenka15987788 alenka15987788 | Web | 23. october 2010 at 17:59 | React

Máš to tu hezké

11 alenka15987788 alenka15987788 | Web | 15. november 2010 at 18:17 | React

super obrázky tady

12 hry-online-zdarma-superhry hry-online-zdarma-superhry | Web | 2. september 2011 at 6:39 | React

Chceš vyhrát super telefon Nokia E7? Podívej se na http://raketka.cz/soutez-o-telefon-nokia-e7 a hlasuj(zabere to max 1 minutku) :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.