/*/A tak se naklonil a do ucha jí řek...

10. february 2010 at 21:19 | Killi
... mám chuť na letmý polibek!

Na, to teda nemám. Ale zbožňuju Vypsanou fiXu a takhle písnička mi celý den hučí v hlavě.
Já mám chuť na asi tak stokrát víc než letmý polibek. Možná tisíckrát.
A nemám pocit, že by se ta situace měla v plánu nějaké změny.
Ale že bych je brala. Hm.
Tenhle článek nebude o ničem konkrétním. Budu si stěžovat. /Tak abyste pak neřekli, že vás nikdo nevaroval./

Den má 24 hodin. 6-8 hodin prospím. Kdyby se sečetly chvilky, kdy mám radost, kdy jsem spokojená, veselá, šťastná (?) a optimistická, byla by to MOŽNÁ tak slabá půlhodinka. Zbytek dne se dělí na dvě poloviny- tu první trávím ve škole a snažím se být v klidu. Neutrální nálada. A tu druhou jsem víceméně v hajzlu!.

Prostě to tak momentálně vidím. Topím se v učení, nechápu, jak to mám do května stihnout. Uzavřít si známky, vytvořit a naučit se asi tak 100 maturitních otázek a našprtat se na přijímačky.
(Celý svět ví, že chci na medicínu. A já v žádném případě nesnesu ty pohledy, jestli se tam nedostanu. v žádném případě. A vzhledem k tomu, že šance na přijetí je minimální-- tralalalalalá.)
Všichni chtějí psát písemky právě teď a včera bylo pozdě, z chemie píšem každou hodinu a žádnou písemku jsem tak nezmršila, jak tu poslední.
(Fakt mám problémy psát tento článek bez vulgarismů a každé slovo musím opravovat.)
Co se týče kolektivu, tak výmluvně mlčím, chodí mi sem polovina třídy (k mé velké radosti..) a já jsem zrovna teď bez energie na jakékoliv konflikty.
Povzdech.

Nenávidím zimu! Dneska jsem zas hodila krásný pád před domem. Pět kroků a byla bych doma, v bezpečí od toho sněhu, ledu, mrazu a já se prostě natáhnu. Bolí to jak prase, nemůžu se ani vyšplhat na patro své postele a jsem fakt směšná. Psi byli nadšení, když zjistili, že ležím na zemi a mysleli si, že jdem hrát nějakou super zábavnou novou hru a skákali mi po hlavě.

/Hledám jaro mezi vločkami./

Dalším zdrojem mé skvělé nálady je fakt, že o víkendu musím vyplnit pět vysokoškolských přihlášek. Jediné pozitivní na tom je, že mi ty přihlášky naši zaplatí. Díkybohu. Jsem šťastná, že jim na mě záleží a že je mám.
Takže už se asi definitivně musím rozhodnout KAM. Praha, Brno a Olomouc- medicína. A v brně ještě zdravotní laborant a biochemie. Ta biochemie by měla být na jistotu, bez přijímaček.
Někdy mě prostě napadá, že kdybych šla studovat literaturu a angličtinu, byla bych v klidu, nemusela bych se stresovat z bioly a fyziky, v klidu bych si udělala přijímačky z češtiny a z angličtiny (ty bych asi zvládla, nebo bych si určitě víc věřila), popřípadě nějaké Národní srovnávací zkoušky, a byl by klid. Jenže né, já si prostě vymyslím medicínu.

Fakt mě někdy napadá, jestli na tu školu vůbec chci. Jasně, pak jdu kolem nemocnice nebo jdu na nějakou kontrolu a jsem naprosto nadšená, vidím se v bílém plášti, s pacienty, jsem hrozně chytrá a milá a zachraňuju těm lidem životy. Vím, že chci dělat tu práci víc než cokoliv jiného.
Ale fakt nevím, jestli chci studovat tu školu.
A to se vylučuje a je to postavené na hlavu a já moc neumím vysvětlit, jak to vlastně cítím.
Mám opravdu velký strach. To je to.
A to, jak všichni říkají, že se tam dostanu a že budu skvělý doktor a že si neumí představit nikoho jiného, kdo by se tam dostal... To mi vůbec nepomáhá.
Budu hrozně zklamaná, když ty přijímačky neudělám. A už teď jsem kvůli té představě schopná po večerech bulet do polštáře.
A jsme po dlouhé době opět u mé přecitlivělosti. Ta se s doktořinou taky moc neslučuje, co?
Proboha, můžu já být vůbec doktorka?!!!
Ty přihlášky tam ale stejně pošlu.

A možná si kdysi dávno pamatujete, že jsem uvažovala o přihlášce na žurnalistiku. Tak to jsem vzdala někdy v říjnu. Musela bych ji podat tajně, protože táta by to těžko rozdýchával. Nesnáší novináře. Jasně, rozdýchal by to, byla by to mega hádka a já bych vyhrála (jako skoro vždycky), mám dost argumentů, ale nestojí mi to za to... Navíc má pravdu v tom, že by mě to neuživilo. Taky rozhodně nebudu mít čas připravovat se ještě speciálně na přijímačky na fakultu sociálních studií, takže by to byly akorát vyhozené peníze. Ikdyž myslím, že ta škola by mě bavila, tak zase nevím, jestli je to něco, co chci dělat celý život. Takže je to jeden takový malinký podvědomý sen, který byl pohřben. A trochu mě to mrzí, ale prostě tohle už nejde.

Pořád řeším školu, ale momentálně to jinak nejde. Žiju školou, maturitou a přijímačkama. A do června nebude líp.
Nádherné vyhlídky.

Co dál? Joo, v pátek je Valentýn. Další skvělý důvod být šťastná jak tisíc mandarinek. Jasně, je to odporný, nechutný, americký, konzumní a kdovíjakýještě svátek, ale kdybych nebyla sama, tak je mi to úplně jedno. Možná bych ho slavila, možná ne, ale jde o to podstatné- nebyla bych sama.

No. Je devět večer a já se musím učit matiku a chemii, takže okamžitý konec.

Když se na to podívám z odstupem, není to tak hrozné, dělám z drobností třetí světovou válku a všechno moc hrotím.
Je to počasím.

Potřebovala bych asi tak týden v kuse strávit jen s NKS a mluvit, mluvit a mluvit. A je to akutní. Potřebuju být s ní a mít ten pocit, že mi rozumí, že mě chápe a že stojí za mnou. Ten pocit, který s nikým jiným nemám.

Potřebovala bych odjet asi tak na měsíc do Šenova. Hned. Ty krátké tři dny o jarních prázdninách byly míň než málo. A stejně byly dokonalé.
Až za sebou budu mít maturu a přijímačky, vezmu psy a odjedu tam aspoň na 14 dní. Budu spát, chodit ven, ztrácet se v lese, jezdit nakupovat, jíst a jíst a jíst a prostě relaxovat, protože tam to umím nejlíp. Neuvěřitelně se na to těším.

V sobotu si budeme s mou dokonalou slečnou hrát na upírky. A bude to *naše*. :D
A v neděli jdem valentýnsky do kina. :D

Co bych bez ní dělala?!**

A už konec. Dobrou noc.

(Myslím, že umím napsat i asi o 3 levely lepší článek, ale tohle byla jen opravdu akutní potřeba dostat to z mozku.)

Killi
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 leelee8 leelee8 | Web | 10. february 2010 at 21:20 | React

Ahoj :). Zelená barva... Co jí říkáš? Podle mě je to barva léta a pohody :) prosím hlasuj pro ní tady → http://lilika295.blog.cz/1002/finale-sonbarva . Prosím je to finále :)))). Měj se pá :)

2 ~ Foxxy-Star ~ ~ Foxxy-Star ~ | 10. february 2010 at 21:22 | React
3 Killi Killi | Web | 10. february 2010 at 21:22 | React

A já si říkám, kdo by byl schopný přečíst ten článek už minutu po zveřejnění a ještě k tomu komentovat.
Vtipné.

4 Kentucky Kentucky | Web | 10. february 2010 at 21:28 | React

myslím si,ž bys měla jít tam kam doopravdy chceš :)! a ne kde tě všichni vidí :) určitě to zvládneš a snad vybereš dobře ;)

5 Myškyn Myškyn | Web | 10. february 2010 at 21:29 | React

pěkný záhlavko, ta poslední fotka je dobrá, ale ostatní samzřejmě taky ,):D

6 ♥LaSkoNka♥ ♥LaSkoNka♥ | Web | 10. february 2010 at 21:29 | React

máš moc pěkné fotky :) sluší :*
mě by žurnalistika taky bavila :)

7 Kamm Kamm | 10. february 2010 at 22:37 | React

Moje sestřenka je blonďatá, přecitlivělá, v těžkých chvílích se hroutící doktorka, která byla celý gympl za šprtku, protože trpěla syndromem zvýšené zodpovědnosti a pořád se musela učit, i když se na to chtěla vykašlat. Někoho mi trochu připomíná. :D

Teď má úžasnou práci na očním v Liberci, dvě malé rozkošné dcerušky a manžela mladého milujícího neurochirurga. Dopadneš dobře, neboj. :D

Nebudu ti říkat, jak úžasná doktorka budeš, protože vím, jak je to stresující, a to jsem teprv ve třeťáku. Nicméně ty řeči typu "Ty umíš aspoň kreslit, budeš designér!" případně "Aspoň víš, co chceš dělat." opravdu moc povzbuzující nejsou. Navíc to, že mě to baví, neznamená, že jsem si opravdu jistá tím, že to chci dělat. Přemýšlím, co mě v životě děsí víc než výška. No medicína má aspoň budoucnost narozdíl od designu. :)

Moje články jsou zásadně na téma stěžování si na můj neskutečně ukřivděný život, a přitom mi nic není. Taky bych měla přestat hrotit.

Nechci, aby to znělo sobecky, ale hrozně mě ten článek uklidnil. :D Děkuju.

8 wwwholka wwwholka | Web | 11. february 2010 at 15:45 | React

Myslím, že Valentýn je až v neděli, drahoušku.xD Můj sen je psát jako novinářka do Blesku.:D Beze srandy.:D Ale bohužel se svými žurnalistickými nezkušenostmi bych se nikam nedostala...
Já naproto chápu Tvoje obavy. Vím, že je to asi něco jiného, ale... když jsem se hlásila v 9. třídě na zdravku, říkala jsem si, jak se těším až se tam budu starat o ty lidi apod. Nakonec jsem zjistila, že se na to naprosto nehodím, i když bych to možná chtěla dělat - je to důležitá práce a budí respekt. Jenže ty to máš teď mnohem snazší než já - v 18ti letech víš snad co chceš ne? Aspoň trochu.:)
Taky bych byla schopná bulet každý večer do polštáře, z důvodu že se na žádnou výšku nedostanu. A to jsem teprve ve třeťáku! Jsem tragéd.:D Občas jsem si říkala, že bychu toho zdravotnictví přece jen zůstala - buď jako laborantka nebo jako farmaceutička, ale když jsem viděla ty přijímačky z chemii, to bych asi nedala a nechce se mi doučovat 2 roky chemie .xD
Takže jsem studentka s celkem chválihodnými známkami neschopná vykonávat nějaké povolání. Nehodím se nikam. Budu dělat sekuriťáka asi.xD

9 Jenny Jenny | Email | Web | 11. february 2010 at 18:11 | React

Valentýn jde mimo mně:D Budu mít akorát celý týden depku, protože jsem ho nikdy netrávila jinak než sama. (Jo, dokonce i vloni,protože jsem byla nemocná a ten parchant se ani neobtěžoval přijít:/:D) ... Každopádně myslím, že nejsi jediná kdo si pořád jenom stěžuje. Já moc času zrovna nemám a když už se dokopu k tomu abych napsala článek, tak je to fňukání nad mým příšerným životem:D Tím že to ze sebe dostanu se uklidním, takže tě plně chápu a klidně si stěžuj dál:) Žurnalistika tě neuživí:D Tak tohle beru jako ránu někam ve výšce kolen...možná dokonce kotníků:D Ale ano, možná máš pravdu. Taky proto chci pak po bakálářovi udělat komunikaci a multimédia, protože pak můžu dělat cokoliv od redaktorky magazínu pro ženy (vysněná práce) až po tiskovou mluvčí:D Každopádně samozřejmě nebudu tak bohatá jako ty:D Držím ti palce, a nebudu říkat že to zvládneš. Já si na to počkám:D

10 June June | 19. february 2010 at 19:35 | React

Jsem moc ráda, že jsi zase našla čas a asi hlavně odhodlání a píšeš. Jinak, na Masarykově univerzitě se nedělají přijímačky na biochemii? Já myslím, že se tam dělají TSP. :)

11 Killi Killi | Web | 20. february 2010 at 11:29 | React

June: Jojo, tu biochemii bez přijímaček mám v Olomouci na UPOLu. Na MU se nedělají jen do určitého průměru+musíš být řešitel nějaké chemické olympiády, tuším ;). Jinak ty TSP, jak píšeš ;).

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.