Pátek, 19. 12. 2008

22. december 2008 at 1:00 | Killi
Ráno jsem se probudila s nutkavým pocitem kompletně bojkotovat vyučování. Moje osobnost se rozdělila na dvě poloviny, které mezi sebou neúnavně zápasily (samozřejmě na intelektuální úrovni- argumentováním), zatímco já jsem se rozhodla spát, než se rozhodne, jestli do školy půjdu nebo ne.

Ano. Schizofrenie. Škola deformuje.

Jenže pak sestalo něco, co umlčelo moje imaginární osobnostia co probudilo mne. Přišla mi smska. Tento samotný fakt by mě ještě zdaleka neprobudil, klasicky jsem hmátla po mobilu, nepatrně otevřela oči (kdybych uměla otevřít jenom jedno oko, udělám to) a mžourala po textu. Čekala jsem všechno. Ale tohle fakt ne. Doslovné znění:

...A nakonec budeme mit na vanoce mozna i snih... :D
Dobre rano. ;)


(I ty tečky tam byly přesně takhle. Fakt.)

Miluju sníh. Takhle nevinně vypadající smska měla radikální důsledky. (1)Průdkým pohybem jsem se posadila a roztžitě rozhrnula žaluzie. Byl tam. Ano, venku byl SNÍH. Sice ho nebylo moc, ale byl, a hlavně- ještě stále sněžilo. (2)Takže se okamžitě dostavila naprostá euforie, která zapříčinila nadšené smsky NKSce a panu M. (byla to fakt velká euforie xD). Když jsem šťastná, neumim si to nechat pro sebe. (3) Samozřejmě bylo jasné, že do školy půjdu, protože když venku sněží, nemůžu být doma. Logicky xD.

NKS si mě vyzvedla a šlo se. Obě jsme měly na hlavě sobí paroží s rolničkama, sněžilo, byl poslední den školy v tomhle roce, sněžilo, všichni se na nás nevěřícně koukali, sněžilo, hodně nahlas jsme se smály, sněžilo. Téměř definice dokonalosti :D.

My jsme sesterstvo sobích kopyt. Chápete. Něco jako bratrstvo kočičí pracky. :D

Ve škole si na mě jakožto falešného soba minimálně 25% ústavu zvyklo, jenže když jsme dorazily s parohama dvě, tak to už vážně nechápal nikdo. Nedivím se :D.

První hodinu byl dějepis. Náš dějepisář se přes noc musel stát workoholikem (nechápu, přes noc, to není reálné, to je scifi, fuj), protože jsme nezpívali koledy, nekoukali na film, dokonce ani na žádný dokument. My se normálně učili. Absurdní, odporné, neuvěřitelné a nepochopitelné. Rozhodla jsem se pro bojkot. Nepsala jsem zápis. Místo toho jsem si v hodině vyrobila transparent se zřetelným nápisem SNĚŽÍ! a doufala jsem, že se workoholismus nešíří jako rýma nebo aids, že se v podstatě nešíří vůbec a že ten chlap vlastně není náš dějepisář, ale nějaká forma nadpozemské inteligence, která se transformovala do podoby našeho úžasného profesora a rozhodla se nás zničit skrz nadměrný přiliv historických informací, letopočtů, cizích slov a nově odhalených šokujících pravd.
*(zahajuji automatickou a nenávratnou destrukci všeho, co má se "scifi" cokoliv společného)*

Po první hodině jsme se vyhrnuli na chodbu. Já jakožto sob hrdě vystavující na obdiv svůj papír s nápisem SNĚŽÍ! jsem každého studenta zdravila santovským "Hou,hou,hou!!!" a nahlas zpívala všechny české a anglické koledy, které jsem znala. O tón pod tón, možná o dva. Musel to být moc hezký pohled. Dohodli jsme se, že zajdeme popřát naší třídní a předáme jí dárek. Bohužel měla dvouhodinovku seminářu, takže jsme jí k velké radosti třídy, které se právě věnovala, museli vytáhnout z hodiny na chodbu. Tam jsme celá třída zazpívali Vánoce, Vánoce přicházejí a dali jí dárek. Fakt strašně fajn pocit, jak jsme tam všichni stáli, zpívali... Znělo to úžasně a byl to takový ten okamžik, kdy ten kolektiv kolem vás doopravdy cítíte. Bylo to strašně hezké. Když jsme se vraceli do třídy, já jsem pořád zpívala a a všem oznamovala, že sněží.

... asi jsem blázen, ale blázni jsou šťastní.

V matice jsme zpívali koledy a profesorka byla nadšená, v češtině jsme dostali nějaké básničky a měli sesnažit vlyložit, co tím chtěl básník říci. Po 20 minutách dorazila naše skvělá třídní z předchozích dvou let i s miminem ( to byl ten zázrak, kvůli kterého nás nechala napospas ústavu), takže jsme si popovídali a dnešní výuka skončila.

Na programu už byl jen kritický bod dne. Vánoční koncert školního sboru, který se koná každý rok (s děsivou pravidelností :D ). Dvě hodiny (jak dlouho to vůbec trvalo, nevíte někdo? neumim čas odhadovat a přišlo mi to jako třista let) utrpení. Líbily se mi asi tak tři písničky. Strašně jsem se nudila (někteří ví) aaa... měla bych zmínit zázračnou termosku, která udržela naši skupinu při životě. Na druhou stranu nechci vypadat jako vrchol vší zvrhlosti, takže si pod pojmem kouzelný čaj představte to, co vám vaše fantazie dovolí. Jo, to bude nejlepší :D.

A po koncertě srdceryvné loučení s holkami (vůbec mi nedošlo, že jsme se viděly naposled v roce 2008!) a domůůů. Stihlo mě ještě vydeptat náměstí plné dvojiček, ale to je vedlejší xD.

A takhle začaly moje prázdniny. Byl to neuvěřitelně fajnový den...

Vánoce, vánoce, jupijeeej. (pozůstatek euforie :D )

Killi =)

... bohužel bez obrázku, bez fotky, strašně se mi chce spááát :o)
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Ona Ona | Email | 22. december 2008 at 16:25 | React

Dívko, už mě vážně štveš. Měla by sis uvědomit, že nejsi středem zájmu, >všichni< se na vás opravdu nedívali nevěřícně, možná sis toho nevšimla, ale někteří pochopili, jak jste trapné a nevšímali si vás. Nechtěla jsem ti to tu psát, protože je to tvůj život, ale nerada se vidím zařazenou v nějaké skupině, která je strašně "mimo" a nic "nenormálního" nechápe.

2 Milá Dívka Milá Dívka | 22. december 2008 at 16:43 | React

Milá ONA xD jsme trapné ale jsme šťastnééé Vyserte se na nás VŠICHNI my jsme 2 my se neztratíme...

Nejsme středem zájmu???Možná ne...a možná někdy ano... Ty nás znáš?Ne?Tak drž pusinku :-* než ti přes ní někdo natáhne (jóóó jsem borka !!! :D:D:D oujééé) Přeji ti, milá ONA veselé Vánoce :-*

3 Killi Killi | Web | 22. december 2008 at 16:56 | React

Ona: Omlouvám se, že jsem tě nějakým způsobem pohoršila. Ty sobí parohy nebyly určeny k tomu, aby nás dostaly do středu pozornosti. Chtěly jsme si jen užít skutečnost, že žijeme v demokratickém státě a můžeme si "v podstatě" dělat, co se nám zachce x).

Je mi líto, že nechápeš určitý druh ironie nebo přehánění, ale  je to můj blog, jsou to moje články a když jsem tak strašně trapná, nechápu, proč ztrácíš čas tak podřadnou činností, jakou pro tebe musí být čtení mých článků =). KLidně se zařaď zpátky do skupiny "dokonalost sama" a užij si krásné Vánoce =). Peace.

Milá dívka: Je to nejvíc vtipné, jak jsme šťastné a ti lidi kolem nás vůbec neštvou, viď? =D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.