Pozdní večer... nebo první máj?

15. january 2008 at 18:16 | Killi
Měla jsem chuť psát.
Ovšem múza si dneska sedla vedle...
Tak se nezlobte. Nejsem dokonalá.

Bylo půl desáté. Nestávalo se, že by v tuhle dobu ležela v posteli a koukala na hvězdy ze svého obrovského okna /které každý večer chytalo její pohledy/. Dneska ano. /Ano?/
Čekala na padající hvězdu. Chtěla si něco přát, i když v tuto chvíli sama nevěděla, které přání z těch desítek /desítek dětských přání.../ vybrat. Možná, že jen čekala, až víčka samy klesnou a ona bude bezbolestně prutovat přes říši snů /ačkoliv jí se sny nikdy nezdály/.
Byl pátek a ona byla sama doma. Kolikrát se už tohle stalo? Snad nikdy. Poprvé odmítla rodinný víkend na chalupě. Kvůli plánu, který ji tři týdny udržoval úsměv na rtech a který teď jako by nebyl. Poputuje zpátky do krabičky "sny" /ačkoliv jí se sny nikdy nezdály/. Věděla proč, ale nebylo to důležité. Důvod jako tenhle se vždycky najde, i když i přes to se nechystala někomu něco vyčítat. Jen při představě, že celý víkend stráví sama v obrovském domě, se lehce zachvěla /jako když se za oknem mihne stín/.
Obejmula polštář pevněji a schoulila se do klubíčka. Zavřela oči a snažila se přestat přemýšlet. Přestat hnedat důvody, o kterých stejně dobře věděla, že neexistují. Tvrdohlavý beran... /kolikrát ji už tohle někdo vyčetl/
Probudila se, když do okna začaly bubnovat jemné kapky letního deště /žádné romantické šimrání sluníčka v obličeji.../. Sešla do kuchyně a zatímco usrkávala horké kakao /které po ránu tak milovala/ pozorovala ty tisíce kapek, které znovu a znovu dopadaly na zčeřenou hladinu zahradního jezírka.
Teď stála před zrcadlem. Džíny, tričko, které zvýraznilo její přednosti, ale ona se stydět nemusela /neměla za co/. Pevný culík, který držel její blonďaté lokny pohromadě... Usmála se sama na sebe a vyšla ven. Sluníčko nesvítilo, ale o dešti svědčily už jen ty kaluže na nerovném chodníku. Vrátila se dovnitř a popadla ještě mikinu, co visela na věšáku. Zamkla dveře. Bylo půl sedmé večer.
Procházela se pomalu kolem klidné řeky. Milovala tohle místo. /A nejen ona./ Kolik krásných věcí jí už tady někdo jemně šeptal do vlasů, co voněly kokosovým šampónem./?/
Sledovala mladý pár, co v něžném obětí, které jim nikdo vyčítat nemohl, seděl na břehu. Nikdo jim v tuhne chvíli nezáviděl víc, než ona. A nad hlavou jí prolétl kos.
Odbočila a vydala se známou cestou do centra města. A po chvilce se už opravdu procházela po naleštěných kočičích hlavách /které každý den leští stovky lidí svými podpatky... stovky lidí, co mají hlavu plnou vlastních myšlenek/. Koupila si zmrzlinu a na okamžik nevnímala nic jiného, něž ty slastné pocity, když se její jazky /ach/ dotkl studené sladkosti. Citrónová. I on ji má tolik rád.
Lízala zmrzlinu a culík se jí houpal ze strany na stranu. Možná, že víc než kdy jindy si teď připadala jako dítě.
Zastavila se u zámku. Aniž by si to uvědomövala, sedla si na lavičku. Kolik polibků už tady dostala? Takových těch, když se bojíte nadechnout, aby to neskončilo, které vás šimrají v břiše a mráz z té síly vám přejede až do konečků prstů... Koukala skrz fontánku na starší pár venčící černého pudla /a jeho oranžový obojek jako by nepatřil do toho šera/. Fontánka... kolik triček už měla promáčených z její vody? A kolik smíchu a jiskřivých pohledů...
Rychle vstala.
Zmrzlinu už měla dávno snědenou, když se tmavým večerem vracela domů. Šla tou delší cestou a ještě schválně brouzdala malinkými uličkami, ve kterých možná nikdy nebyla /nebo měla oči pro někoho jiného/. Cítila se sama. Možná proto, že sama byla. Opřela se o strom a zasnila se /ačkoliv jí se sny nikdy nezdály/. Vyčítala mu to. /Co?/ Sama nevěděla co přesně. Možná to, že jí zrovna teď nedrží za ruku. A není tu s ní /zrovna u toho stromu/.
Do ticha jí z kapsy zazvonila smska. Oprosštěná od jakékoliv naivita ji otevřela /a nemohli jste si nevšimnout třesoucích se prstů/.
Proc nejsem s tebou? Chybis mi. Prijed zitra, prosim. Miluju te.
Zastyděla se. Zastyděla se za všechny své hloupé a zbytečné pocity /a výčitky/. Zatočila se jí hlava /štěstím/. Její rty samovolně vykouzlily ten nejkrásnější úsměv a ona se rozběhla domů.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 RRada RRada | Web | 15. january 2008 at 19:17 | React

Proc nemuzou byt sny aspon na chvilku skutecne? :'( proc vetsina blbosti plati.......a proc mi tenhle clanek zase neco pripomina...proc to vsechno chci vratit i kdyz vim ze... ze by to dopadalo jako obvykle predtim ?? :'( proc je mi smutno?!!Proc mi tak chybi? :( jeste ze mam tebe, bez tebe bych to asi nezvladla... :-* chci ozivit nase sny...

Mimochodem... mooc krasne *IN LOVE* chci si jednou koupit tvou knizku je ti to jasne? :-*

2 xxxxxeska xxxxxeska | 15. january 2008 at 19:23 | React

Nedokazu sve pocity tak krasne vyjadrit...ses uzasna ;) jen me desne mrzi fakt ze mi veskere zamilovane veci/clanky a mrte dalsich srdickovych nechutne sladkych pchee oblacku pripomina jeho... :( meho vysneneho prince na bilem koni :( oujeee uz drzim tlamicku :-X

3 Pájulka Pájulka | Web | 15. january 2008 at 21:51 | React

Hej čtu to pořáád dokola.....je to moc pěkňunkéé...ale nějak asik nevím tu souvislost s tebou...musíš mi to vysvětlit ať jsem v obraze:-)Jinak happy endy miluju!!

4 Killi Killi | Web | 16. january 2008 at 14:31 | React

Ach...tak s tímhle nemám nic společného. Snad kromě kokosového šampónu a citrónové zmrzliny :). A děkuju.

5 kaczka kaczka | 16. january 2008 at 14:55 | React

Po dnešním výkladu ve škole už to chápu :)

6 wwwholka :) wwwholka :) | Web | 16. january 2008 at 20:09 | React

Tak tohle bylo fakt moc pěkný :) Já jsem si vážně až do konce myslela, že to bylo o tobě!

7 Killi Killi | Web | 16. january 2008 at 20:27 | React

Já chci slyšet kritiku a vy takhle na mě... Hej!xD

8 kaczka kaczka | 16. january 2008 at 21:10 | React

na tomhle, kritiku??neblaaazni :)

9 Mája a Bája Mája a Bája | Web | 21. january 2008 at 18:08 | React

PROMIŇ ZA REKLAMU ☺

fakt moccc se omlouvám ale potřebuji hlasi v soutěži o nejjj blog tak kdybys byl/a tak laskav/ej/á a hlásl/as pro nás na těchto stránkách -

http://life-is-crazy.blog.cz/0801/finale-souteze-o-nej-blog#komentare

jsme tam jako maja a baja

jak se rozhodneš

je jen na tobě

ale předem dííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííík

A jestli dáš Hlas tak určitě si viplň bleskajdu :) Je tam jen abys hlásla

10 Killi Killi | Web | 21. january 2008 at 18:32 | React

Drahá Májo a milostivá Bájo... Tohle je opravdu jen škoda slov.

11 anonymka anonymka | Web | 23. january 2008 at 19:43 | React

pěkný fakt že jo

12 ivulka ivulka | Email | Web | 10. march 2008 at 12:27 | React

souhlasím se všema co tady napsali koment.... mášmoc hezký bloček...na mém blogu najdeš pro tebe diplomek...za : nádherný blog, pěkné články, atd.....

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.