Z bláta do louže

23. december 2007 at 23:19 | Killi
V pátek jsem ho viděla. A nic. Žádné závratě, uhýbání pohledem, samovolný úsměv. Nic. Už se mnou nic nedělá. Trvalo mi 2 roky, než jsem se z toho dostala. Ale mám to.
Teď řeším problém druhý. Ten blok, zkrat, bariéru. Ten hrozný strach z čehokoliv, co se ho týká. Třeba to tentokrát nebude trvat tak dlouho.
Třeba jsem jen prostě… pořád pitomá.
Killi
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Tlapka Tlapka | Web | 24. december 2007 at 11:20 | React

Držím palečky ;)

2 RRada RRada | Web | 27. december 2007 at 17:22 | React

Problem č.2 se urcite vyresi :D nebot takova oplatka za to nestoji :-*

3 (ne)normální holka (ne)normální holka | Web | 2. january 2008 at 14:38 | React

mě bude taky ještě dlouho trvat než se dostanu z těch mých závratí,když je mi nablízku,ale já nechci,abych se z toho musela dostávat,chci,aby byl jen můj,chci,aby to bylo navždy,ale já stále zůstávám při jeho blízkosti pitomá,zaražená,nesvá a nesebevědomá...

4 Killi Killi | Web | 3. january 2008 at 19:02 | React

holka: Já taky chtěla... ale najednou jsem zjistila, že můj nebude a už být nemůže... strašná bezmoc, ale zvládla jsem to. Vyřešil to čas, teď už ho prakticky nevídám. Asi jsem to zvládla. Ale tobě přeju, abys dosáhla jiného cíle... abys získala to, po čem tolik toužíš :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.