Čtvrtek, 8. 11. 2007

8. november 2007 at 15:21 | Killi
Ráno jsme vstala o 20 minut později než bych měla, tak jsem pak trochu spěchala. Každopádně jsem to nijak nehrotila a v klidu jsem si užívala prochajdu s psiskama. Ono je totiž teď světlo, za pár týdnů budu zas venčit obludy po tmě a to je na houby.

Zdál se mi děsně vtipný sen. Jelikož se mi vždycky zadí jen noční můry, byla jsem překvapená. Bylo to příjemné :D. Ale nemůžu vám to tu napsat, protože mylim, že on to tu už čte... Tak se nezlobte. Stejně to bylo trochu hvězdičkové...
Když jsem se šplhala do těch protivných schodů (první hodina je vždycky ve druhém patře-Honza nás nenávidí), uvažovala jsem nad tím, že se otočim a poplavu domů. Bohužel smysl pro povinnost se ozval, tak jsem se ve stavu lehkého bezvědomí dostala až nahoru. Tam mě Peťa ujistila, že stíhám. I když mi to bylo v tu chvíli bylo jedno, děkuju Peťo :D.
V chemii jsme si hráli se stavebnicí a stavěli jsme ethanoly a ethylalkoholy a tak. Hlavně bylo dost času na to, aby mi Terka popsala všechny podrobnosti včerejší "schůzky". Říkej si co chceš, ale prostě spolu chodíte. A neříkej, že nechceš, páč chceš. A dneska tě chytne, říkám. Přeju ti to :D.
V češtině bereme ten romantismus, stále. Ty umělce obdivuju. Teda ne ty, co měli bohaté rodiče, kteří jim všechno zaplatili. A když už nad tím uvažuju, vlastně je to pořád stejné. Zajímalo by mě, kde lidi berou ten pocit, že můžou všechno...("Hamilton? "To je boží jezdec! Prostě špičkový!").
Ve frájině nic moc. Nepamatuju si nic mimořádného. Jo vlastně jo :D. Alča měla na svačinu tlačenku a zabíjeli ovce :D. ty ovce jsem necítila, ale tu tlačenku joo :D. Alča je náhodou úplně nejlepší, víte?
V matice nerýsujem. To mě tak překvapilo a oslovilo, že si nic jiného nepamatuju :D. O přestávce za náma byl profesor ohledně Anglie. Já bych jela hned... A byl vtipný, chvílemi :D. Jo a byl tam supertahák na obraze a klaním se tomu inteligentnímu gymplákovi, který ho používal.
Na oběd byla čína a byla dobrá (jo, Pájo, byla dobrá i s tou podravkou a vegetou a nevím, s čím ještě :D). V automatu jsem si koupila oříškové sušenky (tzv. biskitky). Nevím, proč vám to píšu, nejspíš na mě leze tvůrčí krize.
V hudebce jsme četli noviny, poslouchali mp3 (empétrua) a lušili sudoku. A pak jsme probírali vztahy celého Valmezu a okolí. Zajímavé a poučné.
Nebaví mě to.
Mám skvělou náladu, i když nevím, na čem jsem. A taky na tebe už mám být hodná, ale nevim, jestli to budu umět. A třeba mě to naučíš. Dží.
A ještě něco, mám děsnou rýmu. Tak nevim, proč do sebe rvu pořád mraky vitamínu C, proč se tak navlíkám a piju ty čaje, když jsem stějne nachlazená. A taky mě to štve. Trpím neustálým nedostatkem kapesníků.
Dneska to nestojí za nic, ale aspoň nemůžete říct, že nic nepíšu.
Mějte se (klidně i fanfárově).
Killi
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.