Nemá to smysl. Tohle krátké a nicneříkající psaní každý den. Tak jsem to nechtěla, zahltit blog spoustou krátkých článků... o jejichž nekvalitě není pochyb. Nechci tím říct, že bych v minulosti psala vysoce kvalitní články plné hlubokých myšlenek, ze kterých si všichni něco odnesli. Ne. Ale tohle každodenní písmenkování byla hloupost.

Tolik bych si přála umět napsat článek o něčem konkrétním! A ne jen o tom, co se mi stalo, co mě potkalo, co mi udělalo radost a vypisovat se ze svých melancolických stavů, špatných nálad, dělat ubohé narážky a být v 75% absolutně nekonkrétní.

Mám opravdu velkou tvůrčí krizi. Chci psát, ale jako by to ztrácelo svůj- kdysi tak hluboký- smysl.

Něco tomu chybí...Proč nemůžu zjistit co?

Takhle rubrika měla být pokusem o záchranu... A zase jsem selhala. Hm. Nebudu jí rušit, chci mít tento rok někde schovaný, zaznamenaný. Chci ho mít někde pohromadě. A myslím, že se ještě budu ráda vypisovat z nepříjemného strachu, který od prvního září mám. ne, té obravdové a velké maturity se zatím ještě neděsím. Mám jen neuvěřitelnou hrůzu z toho, co bude POTOM. Já se toho bojím. Nejsem připravená.

Takže přestávám s trapnými pocitovými články každý den. od toho mám mimochodem facebook :D. Všechno se vrátí do starých kolejí. A uvidíme.

----

Byla jsem zkoušená z dějepisu! A nečekala jsem to. Ještě ne. Zkoušení je teprve na začátku, za sebou to měli asi teprve tři lidé. Prostě šance cca 1:25. Ale ano, naučila jsem se. Něco. Protože každá známka se opravuje líp než pětka- a on opravdu otevřel svůj deníček a řekl moje jméno :D. Nemám zkoušení ráda, vždycky mám strach, že nebudu vědět jak to říct, že se nebudu umět vyjádřit, ale pak ze mě spadne ten stres a já začnu mluvit a získám jistotu a najednou chci ukázat, že to umím. Dostala jsem dvojku, nevěděla jsem jednu doplňující otázku z látky, kterou jsem ani nečetla. Ale kromě toho jsem věděla všechno, měla jsem ze sebe skvělý pocit a usmívala jsem se. Jsou to ty vzácné chvilky, kdy se mám docela ráda. Jsem DIVNÁ. :D

Mám to za sebou a na zítřek nemusím dělat NIC! A máme jen pět hodin! A už jsem viděla 3 díly :D.

Jsem zase veselá. Hrozně, hrozně moc. Mám radost z maličkostí, těším se na víkend. Dneska jsem byla 2x s NKS- cestou do školy a pak chvilku na obědě. Nezvyklý luxus. každá minuta strávená s ní je pro mě dokonalá. Ten pocit uvolnění, pohody, souznění, porozumění. Už 13 let... tohle nikdo nepochopí :).

A taky jsem mluvila s Jenny. Ohledně jejich nástěnky a lavice, to je na dlouho (volná hodina, volná třída, líhač v ruce, záchvat šílenství a "kreativity", veselá nálada--> chápete? :D).. Nezabila mě :D. Takže se těším na příští týden, doufám, že tam zase bude volno. Ještě mi totiž zbývá najít lavici Kamm a taky popsat další papír na jejich nástěnce a možná bych si mohla koupit barevné fixy...:D. Víte, co nechápu? Jak tak bez zaváhání přišly na mě, když jsem se nepodepsala :P :D.

Mám je ráda. Nemám k tomu nějaký přesný důvod... Jsou tak stejné jako já. A mají naši třídní na biolu a na tělák--> maximální pochopení :D.

Akorát obě umí výborně(!!!) psát a obě jsou krásné(!!!) :). (To jsou jediné dva zásadní rozdíly. Hele a víte co, nekomentujte to a neříkejte, že ne! :D )

Jinak nejlepším předmětem dne byla spojená němčina, kdy jsme řešili téma stužkováku (zatím to vypadá na retro- 60. léta- Rebelové.. jůůchůů :) ) a pak matika, kdy se s Terkou vždycky nejvíc nasmějem a vyřešíme nejvíc věcí :D.

Jsem sice malá a naivní, ale strašně šťastná. Mám zpátky na očích svoje duhové brýle.

---

Jen nejsem veselá, to je všechno.

Taky u vás sněží?

Byla jsem zkoušená z maturitního okruhu Family. Dostala jsem jedničku a byla asi tak milionkrát pochválena. Nojo. Jenže tak směšně jednoduché téma si u té matury nevytáhnu, to je mi jasné.

Killi

Málem bych zapomněla :).

Zítra píšem biolu, což je k hloupé náladě dost dobrým důvodem. Naše třídní, vždyť víte.

Zítra už nevycházím z domu bez zimní bundy.

A je mi smutno.

"Kdy už se dostaneme do jiného teplotního pásma?" (...nenápadný pohled a poskakující srdce)

Navždycky ta malá, naivní, nezkušená a hloupá!

Bude líp. Je to počásím. Nebo tak nějak.

Killi

Úplně nová rubrika, jak jste si asi nevšimli. Tohle je můj poslední nápad, jak se donutit psát. Což mi dělá poslední dobou trochu problém. Takže každý den bude v téhle rubrice článek. Někdy bude obsahovat třeba jen jednu větu, nebo jedno slovo, ale každý den (pokud nebudu mimo... provoz, domov, signál a tak) zaznamenám to, co mi příjde důležité, výstižné nebo podstatné.

A dneska je ideální den začít.

Škola mne vyčerpává mnohem méně než loni, takže třeťák bych si už nikdy nezopakovala! :D (Zato sladký druhák klidně, i dvakrát!)

Ale to není vítězství. Školu možná přežiju, ale tělocvik mě brzo zničí. Rozcvička na známky?! Hahaha :D. (Moje typická rozcvička- když se třídní nedívá, ležím na zemi, směju se, rýpám do Kačky, prohlížím si strop. Žádný cvik nedělám pořádně. Všechno sabotuju. Jakou asi dostanu známku?)

Jsem závislá na GREY'S ANATOMY. Víte, mně se všechny ty seriálové závislosti vždycky vyhnuly. Nekoukala jsem na HIMYM, na Ztraceni, na Útěk z vězení, a kdoví co ještě všechno. Nikdy. Ale tohle je prostě... neuvěřitelné. Jsem nervózní, když nevidím aspoň jeden díl denně- a to je opravdové minimum, když fakt nestíhám. Všichni, kteří si něčím takovým prošli nebo procházejí, mě pochopí, tím jsem si jistá. A ti, kteří neví, o čem mluvím... Chápu, že kroutíte hlavou. Já jsem to taky nikdy neuměla pochopit, než jsem do toho spadla. Chirurgové.

A Dereck (Mc Vysněný:D) je stejně sexy jako Habera.

(šu-ké-zní)

A teď už si opravdu připadám jako šílená třináctka slintající nad plakáty z bravíčka :D.

Francouzštinářka je na 10 dní ve Francii, víte, jaká je to POHODA?! :D

A naše třída se konečně shodla na stužkách a jsou definitivně objednány. Z konečné podoby jsem fakt nadšená. Je to hezké, inteligentní a vystihuje to naši třídu (na úkor toho, že to nezasvěcení nepochopí, ale je to NAŠE, takže to jde stranou). Spokojenost :).

Všechnu pozitivní energii čerpám z výletu do PRAHY s naší třídou a teď taky z páteční akce s NKS. O obojím bych se ráda rozepsala.. někdy, někdy, někdy. A snad brzo!

Dneska to bylo trochu obsáhlejší, na to si moc nezvykejte :).

Killi

Po dlouhé době konečně píšu a je to hrozně příjemný pocit. Přes týden jsem měla asi tak dvacetkrát denně chuť napsat článek, ale prostě to nešlo. Dvacetkrát jsem zavřela sešit do dějepisu, ale dvacetkrát jsem ho taky hned otevřela. Nesnesitelný smysl pro povinnost!

Tenhle článek budu psát asi do rána, protože mám rýmu jak.. velkou rýmu. A musím každou chvilku vytahovat další a další kapesníky. Otravné, hloupé, nudné. Ale je tu podzim, tak si zvykejme :).

Před chvilkou jsem se vrátila s hafanama z venku. Úžasné a melancholické představy o tom, jak si sednu někde mezi panelákama na lavičku a budu koukat na hvězdy zůstaly nenaplněny, protože prší.

Hvězdy nejsou vidět, lavičky jsou mokré, na louce je bahno, z hospod už vycházeli první lidé v alkoholickém opojení a ikdyž se psama nemám strach, dneska to bylo nepříjemné. Brm.

Vlastně ten nápad vznikl strašně náhodně. Plakát zahlídnutý z okna, moc skupin za málo peněz, tak že bychom tam i šli. Pak internet, naše nadšení, lístky v předprodeji a bylo to. V sobotu jedem na Ostravar 2009! :)

Nadpis téměř všeříkající.

I když se mi chce navzdory půl litru vypité coca coly chce děsně spát, tak ten článek napíšu. Zítra už by to nebylo v takovém afektu a snažila bych se to moc pozitivovat.

Někdy bych chtěla napsat článek třeba přímo ze školy. Hned po tom, co se něco stane (třeba když se stane 1. září xD ). Myslím, že byste byli překvapeni množstvím vulgarismů :P.

.

Absolutně poslední tečka za letošními prázdninami.

A je to.

Přísahám, že jestli zítra ředitel ve svém rozhlasovém projevu řekne "staroslavné gymnázium", umřu smíchy. A to i přes významný pohled naší třídní (a jeho manželky).